Strážníci mají oprávnění vyzvat k vyšetření přítomnosti alkoholu v dechu fyzickou osobu pouze na základě ustanovení zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek.

Velmi zjednodušeně by se dalo říci, že tuto pravomoc může městská policie uplatnit jen v relativně málo případech, ve kterých existuje tzv. důvodné podezření na spáchání přestupku:

• vůči řidiči motorového i nemotorového vozidla (řidič, cyklista),
• vůči osobě, která vykonává nebo bude vykonávat činnost, při které by mohla ohrozit život nebo zdraví svoje nebo někoho jiného anebo poškodit majetek (například obsluhy pracovních strojů),
• vůči osobě, která přivodila sobě nebo jiné osobě újmu na zdraví anebo způsobila jiné osobě škodu na majetku v souvislosti s požitím alkoholického nápoje,
• vůči osobě, která pod vlivem alkoholu nekontroluje své chování a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek,
• vůči osobě, která je mladší 18 let, a je důvodné podezření, že jí byl podán alkohol.

V čem spočívá ono „důvodné podezření“? Vždy záleží na konkrétní situaci a je nemožné tady zmínit všechny případy. Zmiňme alespoň některé z oblasti dopravy: řidič například spáchá drobný dopravní přestupek a při jeho řešení z něj strážník cítí alkohol. Jedoucí vozidlo provede nějaký neobvyklý manévr nebo vybočí z přímého směru jízdy… Často na linku 156 volá člověk, který je v restauraci svědkem požívání alkoholu osobou, o které ví, že zanedlouho bude auto řídit.

Samotný řidič, který je na základě určitých indicií vyzván k dechové zkoušce, v ní může vidět jen zbytečné zdržování a obtěžování. Ale ostatní účastníci silničního provozu mohou celou situaci vidět úplně jinak: jako významný prvek, přispívající k bezpečnosti na silnici. Navíc pokud je dechová zkouška negativní, bude zdržení v řádu minuty.

Podle zákoníku práce mají zaměstnanci povinnost nepožívat alkoholické nápoje na pracovištích zaměstnavatele a nevstupovat pod jejich vlivem na pracoviště. Z pohledu městské policie se však rozlišují případy, kdy z takového porušení zákoníku práce hrozí újma na zdraví nebo poškození majetku a kdy podobné porušení zákoníku práce znamená „pouze“ odpovědnost v pracovně-právní rovině. V prvním případě například podnapilý pracovník jezdí s vysokozdvižným vozíkem nebo pracuje s křovinořezem. V tom druhém případě může třeba sedět na recepci nebo doplňovat zboží do regálu. V jednom případě mohou strážníci řešit přestupek uložením správního trestu příkazem na místě do výše 10.000 korun. V tom druhém případě si potřebnou kontrolu musí provést sám zaměstnavatel, a to na svém přístroji a na své náklady.

Ve zcela výjimečných případech se od dechové zkoušky upouští: jsou to hlavně případy, kdy osoba je pod takovým vlivem alkoholu, že už jí samotné jde o život nebo vážné poškození zdraví. Člověk v podobném stavu není schopný vnímat, není možné se s ním domluvit, není dechové zkoušky ani fyzicky schopný a tak se tedy volí rychlý převoz na záchytnou stanici nebo převoz do nemocnice.

Strážníci se podílejí na kontrolách zákazu prodeje nebo podávání alkoholu mladým lidem do 18 let. Většinou jde o akce na žádost úřadů městských částí v součinnosti s pracovníky živnostenského úřadu apod.

Jestliže se zjistí, že někdo, komu ještě nebylo osmnáct let je pod vlivem alkoholu, má strážník dvě povinnosti. V každém případě musí oznámit případ na odbor sociálně právní ochrany dětí a mládeže na územně příslušném úřadu městské části a také zjistit, kdo porušil svou povinnost neprodat či nenalévat mladistvému alkohol. Provozovatel živnostenské provozovny má m. j. za povinnost vykázat z podniku osobu pod 18 let, která je pod vlivem alkoholu, ale do stavu podnapilosti se uvedla sama nebo v jiné provozovně. Strážník nemůže předstírat, že nic neviděl nebo že nic nezjistil, protože se za každých okolností musí řídit zákony a jejich ustanoveními. Strážník nemůže „zamhouřit oči“: sám by spáchal nejen přestupek, ale porušil by i pracovně právní povinnosti se všemi důsledky.

Dechová zkouška se provádí za použití certifikovaného přístroje s tiskárnou. Při pozitivním výsledku (nad 0,24 promile) se dechová zkouška opakuje po uplynutí nejméně pěti minut, obvykle však až po patnácti minutách.

Proč tomu tak je? Jestliže se totiž dechová zkouška realizuje jen malou chvíli po samotném požití alkoholu, jsou výsledky silně zkreslené. Měření v tu chvíli může vykazovat i hodnoty, kterých není možné reálně dosáhnout nebo by znamenaly otravu alkoholem a takřka okamžitý exitus. Pokud občas vidíte v televizním zpravodajství záběry měřicího přístroje, na jehož displeji svítí stěží uvěřitelné hodnoty, došlo k měření těsně po požití velkého množství tvrdého alkoholu. Po měření o několik minut později budou hodnoty úplně jiné. A určitou míru alkoholu v dechu může přístroj signalizovat i po konzumaci některých potravin, například nealkoholického piva. Rychlost metabolismu alkoholu je u každého individuální, hlavní tělesné procesy jsou ale pořád stejné - alkohol se v lidském těle metabolizuje ve třech fázích, vstřebávání, šíření v lidském těle a odbourávání. Právě měření po několika minutách má za cíl zjistit, o jakou fázi se jedná nebo zda se jednalo jen o náhodu.

Řeší se ze strany městské policie případy, kdy je naměřená hodnota od 0,01 do 0,24 promile včetně? Jak kdy, záleží na okolnostech: pokud je zjevné, že kontrolovaná osoba je pod vlivem alkoholu nebo strážník spatřil, že osoba alkohol požila, pak se případ řeší dále. Jestliže však ovlivnění alkoholem není zřejmé a kontrolovaná osoba podepíše prohlášení, že není pod vlivem alkoholu, případ se neřeší a nepředává se ani Policii ČR, ani do správního řízení. Alkohol v minimálních hodnotách se v lidském těle vyskytuje přirozeně.

O každém měření – jak před provedením, tak o výsledku - je informován nadřízený orgán. Toto hlášení musí obsahovat přesně stanovené náležitosti. Výsledky dechové zkoušky s dalšími údaji pak zůstávají v digitální paměti přístroje.

Připomeňme, že každá osoba, zmíněná v úvodu, má povinnost se podrobit orientačnímu vyšetření a odbornému lékařskému vyšetření. Je to na základě § 5 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích nebo na základě § 20 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek.

V případě, že povinná osoba orientační vyšetření odmítne nebo takové vyšetření nelze provést, provede se odborné lékařské vyšetření. Pokud odborné lékařské vyšetření osoba odmítne, hledí se na ni, jako by byla pod vlivem alkoholu.