Víte, jak má vypadat takový správný autovrak? Domníváte se snad, že by měl být vozidlem dlouhodobě odstaveným, hyzdícím prostředí, znemožňujícím údržbu komunikace a bez poznávací značky? Kdepak. Jak praví Zákon č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích: „Vrakem je silniční vozidlo, které je pro závady v technickém stavu zjevně nezpůsobilé k provozu na pozemních komunikacích a obnovení způsobilosti by si vyžádalo výměnu, doplnění nebo opravu podstatných částí mechanismu nebo konstrukce silničního vozidla.“A přesně k takovému „vraku“ jsme se dostali ve čtvrtek 21. dubna se strážníky z Prahy 5. Ten den jsme převzali oznámení, že v ulici Vrchlického je odstaveno vozidlo bez poznávací značky. „Určitě je to vrak. Je tu strašně dlouho!“ usmála se na nás oznamovatelka. Podzimní listí zapadané za stěrači dávalo sice tušit, že za volantem dlouhou dobu nikdo neseděl, přesto… nebylo zjevně NEZPŮSOBILÉ k provozu. Proto byla situace v ulici Vrchlického zdokumentována a poslána na tamní úřad. Jestli vás zajímá, co se děje dál, pak vězte, že postup bývá stále stejný. Vozidlo se zaeviduje a výzva k odklizení se vyvěsí, a to jak na vozidlo samotné, tak i na úřední desku úřadu. Pokud se o něj majitel do dvou měsíců nepřihlásí, stane se majetkem města, které zajistí jeho odklizení. Následuje dohledání majitele, aby mu mohl být naúčtován poplatek za zábor veřejného prostranství a náklady za odtažení vozu. To lze velmi snadno, podle čísla karoserie. Inu, lépe je být zodpovědným za svého plechového miláčka až do jeho úplného konce a jeho likvidaci zajistit legální cestou. Sběren kovového odpadu je na území České republiky několik desítek, jejich seznam lze vyhledat na internetových stránkách ministerstva životního prostředí. Pak již stačí vrak na místo přivézt a mít u sebe velký technický průkaz. Tak asi tak, milí čtenáři. My jsme pokračovali se strážníky z pětky stejně, jak jsme začali. Vlastně by se náš den dal nazvat dubnovým čtvrtkem ve znamení dopravy…
